Na co asi myslela Madame Cézanne, když nekonečně dlouhé minuty čekala na další tah štětce svého osudového muže, malíře Paula Cézanna? Na to, že je možná nejvíc vysmívanou modelkou v Paříži? Anebo na to, jak uživí syna, když jeho otec nejeví zájem o nic jiného než jen o umění?
