Mrtvé sousedy nikdo nechtěl, obec je uložila do hromadného hrobu
Případů, kdy lidé umírají opuštění a nikdo o jejich ostatky nestojí, v Česku dlouhodobě přibývá. Podle informací ministerstva pro místní rozvoj od roku 2007 stoupl počet sociálních pohřbů desetinásobně. Zatímco v roce 2007 těchto případů bylo "pouze" 140, v roce 2017 to stouplo téměř na 1500. Nejvíc jich přibývá ve velkých městech.
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/May2019/2283101.jpg?d41d
Jde o lidi, kteří buď nemají rodinu, anebo se k nim přibuzní po smrti nehlásí, aby nemuseli platit za pohřeb. Povinnost postarat se o tyto zemřelé pak mají obce - náklady jim platí stát. Ročně jim na to pošle až deset milionů korun.
Od roku 2017 platí vyhláška, která ukládá obcím povinnost zajistit lidem slušný pohřeb. Je však na každé obci, jak velkou důležitost tomu přikládá a zda má pro tyto mrtvé speciální společné hroby. Některá města či mětstské části by mohly jít těm ostatním příkladem.
Mezi nimi je i městská část Praha 7. V roce 2016 si pronajala hrob na hřbitově ve Strojnické ulici. "Zákon obcím nenařizuje mít hrob, kam by se ostatky ukládaly, či zajišťovat jakékoli obřady. Nevyzvednuté urny tak po letech končí na anonymních loučkách u krematorií. Tato praxe v Praze 7 končí. Městská část si odteď urny jednou ročně vyzvedne a uloží je do hrobu na svém území," napsal v roce 2017 starosta Jan Čižinský.
A svému slovu skutečně dostál. Poslední sociální pohřeb se v Praze 7 uskutečnil ve středu. "Každý člověk má být důstojně pohřben. Dnes jsme do hrobu Prahy 7 pohřbili své sousedy, kterým nikdo pohřeb nevypravil a jejichž urnu si nikdo nevyzvedl. Také jsme pohřbili manžele, jejichž urny byly nalezeny ve sklepě činžovního domu. Ať odpočívají v pokoji," napsal Čižinský ve středu na facebooku.
Čerstvě rozrytý hrob s náhrobkem "Zemřelí Prahy 7" ozdobily nádherné květiny a velký smuteční věnec s růžemi. "Krásné gesto," ocenili lidé na facebooku Čižinského. Každoročně se Praha 7 musí podle starosty postarat o 10 až 15 lidí, jejichž ostatky si nikdo nevyzvedne.
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/May2019/2283117.jpg?d41d
Společné hroby pro zemřelé bez příbuzných však nejsou výsadou pouze Prahy 7. "Ostatky zesnulých jsou bezprostředně po kremaci uloženy do společného hrobu na pražských Olšanských hřbitovech. Tento se nachází na hřbitově IX – odd. 7, č. hrobu 231. Při zajištění pohřbu postupujeme tak, aby byla zachována důstojnost a pieta," sdělil TN.cz Petr Tomíšek z Úřadu městské části Praha 2.
Jenom za rok 2018 Praha 2 musela vypravit 73 sociálních pohřbů. Dvě těla uložila do rakví a 71 uren skončilo ve společném hrobě. Na Olšanských hřbitovech ukládá ostatky i Praha 3. Podmínkou však je, aby byla známa jejich totožnost.
"Pokud je totožnost zemřelého známa, přistoupí se ke kremaci, urny jsou uloženy u pohřebního ústavu a po zhruba třech měsících uloženy do společného hrobu na Olšanských hřbitovech," uvedla mluvčí Úřadu městské části Praha 3 Michaela Luňáčková. V loňském roce Praha 3 zajistila 15 těchto pohřbů.
"Pokud není ztotožnění a jedná se o neznámou osobu, jsou ostatky uloženy do mělkého hrobu na 10 let (pro případné ztotožnění) na pohřebišti neznámých na Ďáblickém hřbitově," dodala Luňáčková.
Společný hrob si udržuje i Praha - Kunratice. "Život zemřelých je uložen v paměti žijících," cituje městská část na náhrobku Cicera.
Ani ostatní města nezůstávají za Prahou pozadu. V Chomutově mají společných hrobů hned sedm. "Ukládáme tam nevyzvednuté urny. Od roku 2006 do roku 2018 jich evidujeme 160," informovala mluvčí chomutovského magistrátu Denisa Špeilová. Společným hrobem se může pochlubit například i Mnichovo Hradiště. Na náhrobku stojí: "Věnováno těm, na něž zbyla jen vzpomínka, i těm, na něž ani ta vzpomínka nezbyla".