Hudební festivaly sloužily k propagaci režimu! Zůstaly rozpačité vzpomínky
Historik města Sokolov Jiří Beran přináší asi nejvzácnější vzpomínku na dobu sokolovského festivalu politické písně - znělku mnohých ročníků. "Jen řekni Sokolov a ozve se ti píseň, jen řekni Sokolov a kola roztočí se. Jen řekni Sokolov a kytku k tomu přidej. Vždyť jsou tu lidé dobří jako chléb," zněla její slova.
Podle historiků budovatelská hudba podpořená textem o tom, že Sokolov znamená sílu a čest, jasně dokazuje, koho měl festival oslovit - pracující třídu. "Jsme to importovali z tehdejší bývalé NDR (Německé demokratické republiky). Tam to vzniklo v roce 1969 jako berlínský festival politické písně. A vlastně za čtyři roky to převzala Československá socialistická republika," vysvětluje Beran.
První ročník Politické písně v Sokolově se konal v roce 1973. Koncertovalo se v domě kultury, další porce vystoupení se pořádala ve sportovní hale. Umělci ale také zajížděli s písněmi do okolních měst a obcí, nejčastěji do továren.
"Je popsáno, že v jedné té továrně zahoukala více méně konec šichty a všichni diváci z toho koncertu utekli. To byla jedna věc. Druhá věc je, že byli dost často naštvaní, že jim tam přijel někdo koncertovat, protože potřebovali plnit plán," popisuje ředitel sokolovského muzea Michael Rund.
Diváky podle pamětníků neoslovovali neznámí interpreti z rozvojových států s levicovými vládami, například jižní Ameriky nebo Afriky. Naopak velký úspěch sklízely tehdejší československé hvězdy.
"Velice pravidelně skupina Olympic, kterou mám do dneška rád. Helenka Vondráčková, Bacily pana Neckáře, byl tady i Ivan Mládek se svou skupinou. Část lidí byla určitě svým způsobem znechucená, protože musela zpívat angažovanou píseň, která ani nepatřila do jejich stylu," dodává historik Beran. Festival zanikl v roce 1988. V Sokolově po něm zůstaly převážně rozpačité vzpomínky.