V Česku chybí řemeslníci, zájem o učňovské obory stále klesá
Vydělat si šedesát nebo sedmdesát tisíc korun měsíčně není podle hospodářské komory u řemeslníků nic výjimečného. Přesto zájem o učiliště klesá a na pracovním trhu chybí zhruba 300 tisíc řemeslníků.
"K tomu musí zapalovat sami ti učitelé, kteří pro to budou hořet. A aby mohli, musí být přesvědčení, že společnost si jejich práce váží, že dokáže ocenit tu práci," sdělil Vít Samek z Českomoravské konfederace odborových svazů.
Podle odborů k tomu učitelé potřebují vyšší platy. Na školství jdou nyní zhruba čtyři procenta hrubého domácího produktu. Do šesti let to má být podle vlády o pětinu víc.
"V roce 2025 si všichni v Poslanecké sněmovně přejeme, aby výdaje pro školství a vzdělávání tvořily pět procent HDP," sdělila místopředsedkyně Školského výboru PSP ČR Kateřina Valachová.
Od roku 2005 klesl například počet vyučených truhlářů o dvě třetiny, podobně jsou na tom i zedníci. Výjimkou je obor kominictví, kde se počet absolventů vyhoupl ze čtyř na 111.
"Mladí už dnes nechtějí moc dělat rukama, myslím si, že to řemeslo je něco, co pro ně může být zajímavé, a můžou se prezentovat," zhodnotil učeň na kováře.
Podle Národního úřadu pro vzdělávání velký podíl žáků skončí ještě dřív, než dostanou výuční list. Studium je nezaujme, protože se nepotkají s moderními technologiemi.
"Přípravy na umělou inteligenci, kvantovou výpočetní kapacitu, tam si to vyžaduje velké změny. A my velmi prakticky pracujeme na pilotních projektech," uvedla Milena Jabůrková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Ministerstvo školství připravuje zavedení takzvaného cut-off skóre - tedy bodové hranice u přijímacích zkoušek. Kdo by se přes ni nepřehoupl, musel by například na gymnázium zapomenout a čekalo by ho učiliště. Podle odborníků jde ale o unáhlený krok, který by přístup ke vzdělávání omezoval.