Beata Hlavenková: Nikdy nezapomenu na tohle zvláštní celosvětové zastavení
Osobnosti odpovídají na „koronavirový“ dotazník Reflexu. Co čtou, čeho se bojí, jaký je jejich život v současné epidemii. Tentokrát pianistka a skladatelka Beata Hlavenková.
Osobnosti odpovídají na „koronavirový“ dotazník Reflexu. Co čtou, čeho se bojí, jaký je jejich život v současné epidemii. Tentokrát pianistka a skladatelka Beata Hlavenková.
Ester Brymová studovala filmový střih v New Yorku; už 13 let žije v Los Angeles, kde několik posledních let strávila jako zaměstnankyně Netflixu. Kvůli koronaviru odjela před deseti dny s mužem a sedmiletou dcerou do hor, do San Bernandino Mountains v Jižní Kalifornii. Točí tam malá deníková videa a s Reflexem si povídala o současné situaci v USA.
Na území pražských Stodůlek, které patří do městské části Praha-Řeporyje, můžeme najít poměrně málo známý skanzen Řepora.
Zpětné zrcátko nijak zvlášť nesleduje statistiky pandemie koronaviru. Nečiní tak proto, že by bylo k situaci lhostejné, ale je si vědomo, že s tím stejně nehne. Naopak, co může pro sebe a okolí učinit, je dodržovat nařízení zmatené vlády. Její zmatenost je logická, neboť řízena jako podnik narazila na své limity.
V izraelských politických komentářích byl v posledních dnech paradoxně nejčastěji citován bývalý špičkový anglický fotbalista Gary Lineker. Kdysi se stal slavným jeho citát o tom, že „fotbal je hra, která se hraje 90 minut a na konci vždy zvítězí Němci“. Izraelští političtí komentátoři Linekera teď po turbulencích na politické mapě své země parafrázovali takto: „izraelská politika je zápas, který se hraje 90 minut a na konci vždy zvítězí Bibi“.
UNICEF, jedna z největších humanitárních organizací na světě, pomáhá dětem ve všech krizových oblastech světa. V čele její české sekce stojí už téměř dvě dekády Pavla Gomba. I v těchto dnech myslí na děti i na to, jak jim epidemii koronaviru vysvětlovat.
Hned na začátku musím říct, že s velkou částí opatření, která vláda zatím přijala proti šíření koronavirové nákazy, více méně souhlasím a podporuji je. O to víc mne mrzí, že některá jsou naprosto stupidní, chaotická či nepochopitelná. Důsledkem je, že plno lidí pak považuje za nesmysl úplně všechno – to jsou ti, nad nimiž se veřejnost hromadně pohoršuje, že si udělali v Holešově mejdan na diskotéce ve vířivce nebo s rouškami na půl žerdi funěli o víkendu jeden druhému na záda v zácpách na pražské cyklostezce. Читать дальше...
Rozumbrada s bimbajícím pinďourem se holou zadnicí opře o ústřední topení a obdaří mě následujícím klenotem lidský moudrosti: „Přihlásil jsem se, abych si uvědomil, na čem lpím, a věřím, že můžu spousta lidem ukázat, že vlastně čím míň toho mají, tím spokojenější můžou být.“ Kámo, nemůžu než souhlasit. Viděl jsem týhle vizionářský reality show Experiment 21 na stanici Prima Cool dva díly a fakt už je mi mnohem jasnější, bez čeho bych se v životě milerád obešel: v první řadě bez Primy Cool a týhle vaší mongoloidní reality show.
Volit mezi soukromím a svobodou na jedné straně a zdravím na druhé je falešná volba. Máme právo na obojí a měli bychom to také chtít. Zvlášť v situaci, kdy ve jménu boje o zdraví zásadně měníme – a již je zřejmé, že ne k lepšímu – budoucí prostředí pro nás i naše děti.
Máme dost lůžek? Je dost plicních ventilátorů? A hlavně: bude dost personálu, který by je obsluhoval? Na to, čím momentálně procházejí lékaři a sestry intenzivní péče, budeme postupně přinášet odpovědi v této časosběrné reportáži z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se připravují na možný příliv pacientů s těmi nejzávažnějšími komplikacemi způsobenými koronavirem covid-19. Všechny díly Deníku z intenzivky si můžete přečíst zde.
Osobnosti odpovídají na „koronavirový“ dotazník Reflexu. Co čtou, čeho se bojí, jaký je jejich život v současné epidemii. Tentokrát hudebník Ondřej Hejma.
Mediální tvář koronaviru v České republice Andrej Babiš se rozhodl, že zachrání Ameriku. Na svém twitterovém účtu nabádá amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se v USA vydali takzvanou českou cestou. Tedy aby přikázali lidem nosit roušku a zároveň jim roušky neposkytli a donutili tak lidi vyrobit si je sami.
Těžká doba si žádá nelehká řešení, což se týká i finančních úlev a injekcí do ekonomiky dušené pandemií. Či přímo konkrétním lidem, například živnostníkům. Ani tady ale vláda nezapře svůj genetický kód, který provází její fungování. Vlastně už celých šest let, jakkoliv se konstelace kabinetů měnily.
Současná pandemie nového koronaviru SARS-CoV-2, jež mimořádně těžce doléhá zvláště na Itálii a Španělsko a v celosvětovém měřítku si k 30. březnu 2020 vyžádala už 37 140 obětí ze 777 286 nemocných, nás nutí zahledět se do dřívějška. V minulých stoletích totiž nemoci za války hubily mnohem více lidských životů, a to i vojáků, nežli nepřátelské zbraně. Množství osob se mačkalo na malém prostoru, o nějakých rouškách, a dokonce ani nejelementárnějších prostředcích proti epidemiím si mohly nechat jenom zdát a s hygienou obecně byly na štíru.
Česko se zastavilo. Vláda kvůli pandemii koronaviru zavedla nouzový stav, který má šířené nemoci zamezit. Jaký je život v nouzovém režimu? Jak se chovají lidé, jak reaguje ekonomika? Hrozí, že vláda současné krize zneužije ke šmírování a omezení práva i po skončení pandemie? V online komentovaném přenosu vážně ale i s nadsázkou odpovidají redaktoři a spolupracovníci Reflexu.
Havaj. Vysněné místo k lenošení. Lehnout si do hamaky a nechat se ovívat krásnou domorodkou, která nosí koktejly s pravidelností kukačky v pendlovkách. Stačí zavřít oči a jste tam. Ovšem Havaj není jen krása namixovaná s pohodou, ona umí také pořádně kousat.
Z ekonomického pohledu už je lék horší než nemoc, říká o dopadech pandemie koronaviru na české hospodářství ekonom Lukáš Kovanda. Zdůrazňuje přitom, že on by na místě šéfa krizového štábu Prymuly asi postupoval stejně. Odkaz současné krize může být to, že lidstvo povýšilo zdraví lidí nad zisk a peníze. Vláda by se ale teď neměla bát víc zadlužit, Česko na to má.