Děsivé okamžiky zažilo ve čtvrtek odpoledne centrum Prahy, když se ozvala střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Student, který přišel do budovy na náměstí Jana Palacha, za sebou nechal na místě nejméně deset mrtvých. Dle informací serveru Lidovky.cz už měl vraždit o několik hodin dříve.
Při střelbě na Filozofické fakultě UK zemřelo 11 lidí včetně útočníka, uvedla záchranná služba. Počet se později podle oficiálních zdrojů vyšplhal až na 15 mrtvých, kteří podlehli zraněním. Nad devět lidí je stále vážně zraněných, další středně a lehce. Podle nepotvrzených zdrojů je mrtvých o dva více.
Policisté ukončili pyrotechnickou prohlídku na Filozofické fakultě UK a začali s prohledáváním místa činu. Během zákroku proti střelci nebyl zraněn nikdo z policistů, ani z ostatních složek IZS, informovali policisté na sítích.
Desítky policistů zasahují v domě v Hostouni na Kladensku. Akce má souvislost s událostí na filozofické fakultě, potvrdil na tiskové konferenci policejní prezident Martin Vondrášek. Střelec tam ve čtvrtek odpoledne zastřelil nejméně 15 lidí, další zranil.Podle informací iDNES.cz policie zasahuje i na Letišti Václava Havla, kde údajně pracoval otec střelce.
Nejméně patnáct lidí zastřelil útočník, dle informací serveru Lidovky.cz 24letý student David K., v budově Filozofické fakulty UK na náměstí Jana Palacha. Dle dostupných záběrů použil ke svému útoku poloautomatickou pušku AR-15, která je legálně dostupná pro držitele zbrojních průkazů.
Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy střílel čtyřiadvacetiletý student David K. z Kladenska. Zabil 15 lidí, další zranil. Poté zastřelil i sám sebe. Policie jej podezřívá, že ve stejný den zabil i svého otce. Byl legálním držitelem několika zbraní.
Filozofická fakulta v Praze a její okolí se ve čtvrtek odpoledne stalo terčem šíleného střelce. Jeho řádění má patnáct obětí, zemřel i on sám. Záchranáři pečují o dalších dvacet čtyři zraněných. Podle ministra vnitra Víta Rakušana bezprostřední nebezpečí již nehrozí, útočník komplice neměl.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek se svými náměstky na čtvrteční bilanční tiskové konferenci komentuje výsledky resortu v letošním roce a představí plány na rok 2024. Válek už v minulosti uvedl, že chce novelizovat zákon o zdravotních službách či zákon o ochraně veřejného zdraví.
Ve smluvní spolupráci s Hradem nebudou od ledna na vlastní žádost pokračovat šéf poradců Tomáš Richter nebo bývalý diplomat Petr Kolář. Druhý jmenovaný ale zůstane v expertním zahraničně-politickém panelu. V tiskové zprávě to ve čtvrtek oznámil Hradu. Prezident Petr Pavel se s oběma v pondělí sešel a poděkoval za jejich práci.
„Byl bych Vám šprýmovně v Lid. novinách odpověděl – ale musí to počkat!“ To, co Leoš Janáček napsal v dopise hudebnímu skladateli Jaroslavu Křičkovi, mnohé naznačuje. V minulosti jen zřídka najdeme příklad tak úzké spolupráce skladatele s „jeho“ novinami jako v případě Janáčka a Lidových novin.
Kongresman Dean Phillips dělá na poslední chvíli, co umí. Může ale ještě demokratickými primárkami zamávat nový kandidát?
Jaroslav Jírů se podílel již na tvorbě samizdatových Lidových novin, po revoluci pomáhal křísit jejich obnovenou oficiální redakci. Nějakou dobu v Lidovkách působil jako komentátor a zástupce šéfredaktora. Stejně jako mnoho dalších „zapřisáhlých Čechoslováků“ se velmi těžce smiřoval se separatistickými snahami slovenského souseda, jak ukazuje i tato glosa k tzv. pomlčkové válce z 23. dubna 1990.
RANNÍ BRIEFING. Editoři serveru Lidovky.cz pro vás připravili přehled nejočekávanějších událostí dne. Co se bude dít?
Víte, kdy a kde vedly Spojené státy první válku? Nepočítáme-li tu za nezávislost, byla to berberská válka (1801–1805) proti pirátům na pobřeží Alžírska, Tuniska či Libye, tehdy na západní výspě Osmanské říše. Technologická převaha byla na straně Západu, který tu válku vyhrál, čímž zlikvidoval pirátství ve Středozemním moři.
Vyšší sociální dávka, než jsou skutečné náklady na bydlení. Více peněz pro vysokopříjmové. A nedostupnost pomoci pro opravdu potřebné. I takové paradoxy přináší příspěvek na bydlení, jejž v říjnu pobíralo už 266 767 domácností – celkově stát vyplatil 1,7 miliardy korun.