Nejen Katalánsko: Nezávislost chtějí i jinde. Včetně Moravy!
Za nezávislost Katalánska v pátek demonstrovaly v Barceloně tisíce lidí, přímo do budovy parlamentu přišlo manifestovat i několik desítek starostů. Situace v zemi je napjatá, britský The Guardian ale upozorňuje, že Katalánsko ani zdaleka není jediným evropským regionem, odkud se ozývá volání po samostatnosti.
Větší územní autonomii a decentralizaci moci v celé zemi (zejména v Istrii) požaduje chorvatská strana IDS. Hranice regionu nebyly po rozpadu bývalé Jugoslávie v roce 1991 jasně definovány a to straně vadí.
Bornholm, malý ostrov v Baltském moři s přibližně 40 tisíci obyvateli, má od 90. let stranu, která usiluje o větší autonomii nebo úplnou nezávislost na Dánsku. Navzdory nárůstu její popularity během referenda ve Skotsku a současného boje o nezávislost Katalánska jen zřídkakdy ale získá víc než několik set hlasů.
Ačkoli se mohou někomu zdát být problémy spojované s pokusy o národní sebeurčení vzdálené, i v České republice existuje strana prosazující vlastní národnost - Moravané. Ti touží po vlastní samosprávě, nechtějí být součástí české národnosti, ale usilují o "zákonné definování občanů moravské národnosti jako většinového společenství žijícího v ČR".
I Slezsko má hnutí vidící budoucnost v "odděleném národě" spíš, než ve složeném z Poláků, Čechů a Němců. Historické území se rozkládá převážně v Polsku, proautonomní hnutí (RAŚ), vedené Jerzym Gorzelikem, získalo v polských volbách v roce 2010 8,5 % hlasů.
Po úspěšném hlasování o nezávislosti v roce 1946 jsou Faerské ostrovy autonomní zemí s vlastní samosprávou v království Dánska. Přesto místní touží po úplné nezávislosti a vzniku nového svrchovaného státu.
Co se Itálie týče, v té jsou hned čtyři regiony požadující změnu v zákonech o novém uspořádání státu. Jeden z nejbohatších regionů, Lombardie, požaduje od Říma větší autonomii a chce více rozhodovat o tom, kam investovat peníze. Velká část voličů zde i ve městě Veneto věří, že jejich daně přecházejí na chudší jih, místo aby přispěly k místním investicím. Více než 40 procent lidí kvůli tomu podpořilo i návrh na větší autonomii v nedávném referendu.
Oblast Benátska a jeho hlavní město Benátky jsou dalším významným přispěvatelem do italské ekonomiky. Region hledá značně větší autonomii od Říma a dokonce zvláštní pravomoci ke stanovení vlastních daní. Stejně jako Lombardie však většina obyvatel nechce úplnou nezávislost. Větší autonomii nebo úplnou nezávislost požadují i strany a hnutí na Sicílii nebo v německy mluvícím Jižním Tyrolsku.
O vlastní zákony, práva rozhodovat ve svém regionu nebo dokonce vyhlášení nezávislosti bojují dále skupiny lidí na francouzské Korsice a v Bretani, v rumunském Sikulsku, španělském Baskicku, belgických Flandrách (kde většina místních hovoří nizozemsky) a Valonsku, ale i v německém Bavorsku, Severním Irsku, Walesu nebo Skotsku.
V poslední jmenované zemi začaly boje za úplnou nezávislost už v 19. století a angažovala se v nich Skotská národní strana. A i dnes je volání po vlastním státu velmi silné. V roce 2014 odevzdalo své hlasovací lístky v referendu o nezávislosti více než 84 procent skotských voličů, přičemž 44,7% hlasovalo pro a 55,3% proti. Nicola Sturgeon, vůdkyně SNP a první ministryně Skotska, řekla, že další referendum je velmi pravděpodobné, obzvlášť po britském hlasování o Brexitu.