Новости за 09.04.2020

Premiér překvapil i nepřekvapil. Jeho velikonoční projev vypadal, jako by mu ho psali ve Vatikánu. Samá naděje, chvála, samé ohledy a lidskost… zkrátka pozitivní projev politika, jak to má být. Nic neříct, ale říct to hezky, klidně, potěšit lidi. Varovat před zvyky velikonoc, které se letos věru nehodí. Neštamprlovat po domech, nemlátit holky, čichat dál skrz roušky a poslouchat opatření. Takové projevy dobře známe, ty nepřekvapí.

Vážení čtenáři, dovolte mi, abych s potěšením oznámil, že náš seriál „zápisky českého vězně“ oslavil své první narozeniny. Ano, už je tomu rok, co se jeden bezvýznamný vězeň rozhodl informovat veřejnost nejen o stavu českého vězeňství, ale i o tom, s čím vším se může člověk za mřížemi setkat.

Osobnosti odpovídají na „koronavirový“ dotazník Reflexu. Co čtou, čeho se bojí, jaký je jejich život v současné epidemii. Tentokrát hudebník Lukáš Chejn, člen Českého národního symfonického orchestru. Koncerty ČNSO můžete vidět v online přenosech 13., 15. a 17 dubna na internetové televizi Mall.tv.

Nikdo se nebaví o ničem jiném než o krizi a koronaviru. Stejné to mají i investoři. Ti vědí, že nemá smysl nakupovat, když jsou ceny vysoké, a proto léta nenakupovali. Teď vidí příležitost – a nakupují.

„Nejdřív musíš ztratit všechno, abys pochopil, kdo doopravdy jsi!“ hlásí moderátor v úvodu reality show Experiment 21 na Prima Cool a sakra, že má pravdu! No vážně, mí nejdražší primakůláci, vy amorální, skandalistická, perpetuálně postpubescentní bando, fakt jsem ztratil všechno, abych pochopil, kdo doopravdy jsem – při sledování tohohle vašeho ichtyloidního pořadu jsem ztratil všechno, co mi ještě slabým čůrkem vlejvalo do popraskaný trosky srdce poslední naději v lidstvo, a pochopil jsem, že doopravdy jsem člověk... Читать дальше...

V noci na dnešek zemřel po krátké těžké nemoci právník a někdejší poslanec, disident a signatář Charty 77 Zdeněk Jičínský, bylo mu 91 let. ČTK to řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a Jičínského syn Štěpán. Termín posledního rozloučení zatím nebyl stanoven.

To, že stát jako systémové řešení společenských a ekonomických problémů selhává, nám nově ukazuje i koronavirus. Jistě, je možnost, že se politikům a úředníkům (z nichž někteří nepochybně jednají v dobré víře, není to tak, že jsou to všichni zlosyni) opět podaří to svést na selhání konkrétních osob (pro ministra Vojtěcha se už určitě hledá nějaké hezké místo velvyslance, kde stát „bude moci využít jeho bohatých zkušeností“), že se opět podaří otupit nespokojenost občanů slibem „zjednání nápravy“ a lidi si prostě zvyknou.

„Koronavirová nákaza je nejenom zkouškou rodinného života, ale i našich vztahů, včetně partnerských a sexuálních. Očekávám, že návyky a zvyky se i v sexu změní,“ říká v rozhovoru pro Reflex.cz psycholožka, sexuoložka a autorka knižních bestsellerů Laura Janáčková, která je docentkou klinické psychologie Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze i zakladatelkou Institutu partnerských vztahů a prorektorkou Vysoké školy aplikované psychologie.

Máme dost lůžek? Je dost plicních ventilátorů? A hlavně: bude dost personálu, který by je obsluhoval? Na to, čím momentálně procházejí lékaři a sestry intenzivní péče, budeme postupně přinášet odpovědi v této časosběrné reportáži z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se připravují na možný příliv pacientů s těmi nejzávažnějšími komplikacemi způsobenými koronavirem covid-19. Všechny díly Deníku z intenzivky si můžete přečíst zde.

Pojďme si zahrát krátkou hru: Představte si po vzoru premiéra Babiše, že máte kouzelnou hůlku Harryho Pottera a můžete jedním mávnutím zařídit, jakou cestou se Česko vydá v dalším v boji proti epidemii. Byli byste spíš proto to, aby lidé postupně získali kolektivní imunitu proti nemoci COVID-19? Nebo byste šli cestou snižování vnímavosti populace vůči koronaviru? A nebo byste preferovali řízené promoření společnosti?

Spektrum možného využití neustále se vyvíjejících technologií se v reakci na koronavirová omezení opět o kousek rozrostlo. Studenti z Bussiness Breakthrough University v Tokiu tak nepřišli o památný životní milník. Škola v důsledku vládního nařízení sice musela zrušit plánované jarní promoce, absolventi se ale ceremonie mohli účastnit na dálku. Pro diplom si došli prostřednictvím jezdících robotů ovládaných z domova.

V prvním čtvrtletí vítězného roku 1945 spojenecké velení nepodniklo na Apeninském poloostrově útočné akce, neboť těžiště svého úsilí zaměřilo na západní frontu, kdežto italské přikládalo druhořadý význam. Zahájení útoku zde plánovalo na 9. dubna.

Když reportérka Magdalena Sodomková publikovala 10. května 2012 v Reflexu třaskavý článek o podvodnících Vítu a Matěji Bártových (vzpomínáte ještě na Věci veřejné a bezpečnostní agenturu ABL?), kteří opsali své v Bratislavě obhájené rigorózní práce ze školitelových učebnic, netušila, že se dílem onoho vedoucího prací, profesora Jiřího Strause, bude zabývat po následujících sedm let.

Víte, proč na Madagaskaru rostou baobaby? Stvořitel je zřejmě vymyslel proto, aby zde měli lidé co jíst a pít, aby netrpěli nedostatkem vitaminů, aby měli kde bydlet, aby mohli nakrmit a napojit dobytek, aby měli dost lan na své lodě. To mě napadlo, když jsem si po létech rovnal v hlavě své znalosti o těchto krásných stromech.

Česko se zastavilo. Vláda kvůli pandemii koronaviru zavedla nouzový stav, který má šířené nemoci zamezit. Jaký je život v nouzovém režimu? Jak se chovají lidé, jak reaguje ekonomika? Hrozí, že vláda současné krize zneužije ke šmírování a omezení práva i po skončení pandemie? V online komentovaném přenosu vážně ale i s nadsázkou odpovidají redaktoři a spolupracovníci Reflexu.

Meteorologové hlásí velmi teplý prodloužený velikonoční víkend. To, že můžeme být s rodinou doma o dva dny déle než obvykle, sice vypadá jako dobrý vtip, ale i ten by se mohl změnit v noční můru v případě, že by vás cestou na výlet do přírody, na chatu, za přáteli, kteří mají dům s velkou zahradou, zastavila policejní hlídka. Což se může stát, protože naše ústřední krizové orgány, dej jim pánbůh věčné zdraví, ke kontrole „jen tak popojíždějících občanů“ policii vyzývají.

Musíme uvolňovat restriktivní opatření, zdravotnictví to zvládne, počty mrtvých dokážeme minimalizovat, říká Martin Balík, vedoucí lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice. Zákazy podle něj můžou situaci spíš podvazovat a zhoršovat, naprosté většině lidí navíc komplikace nehrozí. Balík se víc bojí dopadů na ekonomiku a demokracii. Reálná situace v nemocnicích není tak hrozná, jak se může zdát.

Deset otázek na generálního ředitele XTB Česká republika Davida Šnajdra k propadům na finančních trzích a situaci okolo koronaviru.